KOLOVÁ VEDENÍ DOPRAVNÍCH NÁDOB release_celxhvaryragpfkewt27z46e3m

by Zdeněk Ecler

Released as a article-journal .

Abstract

Klíčová slova: kolová vedení, dopravní nádoba Abstrakt: Přednáška je zaměřena na kolová vedení dopravních nádob t ě žních zařízení v jámách hlubinných dolů hornického průmyslu. Zabývá se historií vývoje těchto prostředků a uvádí současný stav jejich používání na dolech v ČR. Popisuje jejich konstrukční řešení a u posledního inovovaného typu i jeho ověřovací zkoušky a výsledky provozního nasazení. 1. Úvod Kolová vedení dopravních nádob slouží pro valivá vedení klecí a skipů těžních zařízení v hlubinné jámě po průvodnicích. Rozvojem hlubinného dobývání se postupně zvyšovaly i nároky na řešení vertikální dopravy, která zajišťovala odtěžení rubaniny a dopravu mužstva a materiálu jámou. Docházelo k postupnému dobývání nížeuložených ložisek, což vedlo k prohlubování jam. Zvyšovaly se těžební kapacity, nosnosti dopravních nádob, dopravní rychlosti, rostly požadavky na výkony těžních strojů a rovněž i zkvalitnění jámové výstroje. Původní odtěžení jamou bylo realizováno důlními vozíky s rubaninou v těžních klecích s kluzným vedením po průvodnicích. Tato vedení se stoupajícími nároky rychlosti a zatížení byla nahrazena valivými. Rozvojem velkokapacitní dopravy odtěžené rubaniny v šedesátých letech byly jámy budovány a vybavovány skipovými těžními zařízeními s vícelanovými těžními stroji s třecími kotouči typu 4K 4016 a 4K 5016. Přechod dopravy rubaniny jamou na dopravu ve skipových nádobách přineslo nové vyšší požadavky také na kolová vedení. Dopravovaná hmotnost se proti klecím 2-3 násobně zvýšila a zvýšily se i celkové hmotnosti dopravních nádob. Tomu musela odpovídat i kolová vedení, aby vykryla účinek horizontálních rázů vzniklých jízdou skipů v jámě, které nepříznivě dopadaly jak na dopravní nádobu, tak na jámovou výstroj. 2. Vývoj kolových vedení Postup vývoje byl jednoduchý-od valivých neodpružených kolových vedení pro klece se přešlo na odpružená pro skipy a postupně také pro klece. 2.1. Kolová vedení neodpružená Jak vyplývá z úvodu, původní kolová vedení byla realizována na klecových těžních zařízeních. Vývojem v letech 1962 až 1967 byla v Závodu automatizace a mechanizace, výzkumně-vývojové organizaci OKD Ostrava, řešeno a odzkoušeno pevné kolové vedení neodpružené, které bylo později s označením KVN 32 zařazeno do oborové normy k širokému používání. Jeho kolo s osou sestává z excentrické osy, na jejímž čepu je umístěno vlastní kolo na valivých kuželíkových ložiskách. Pružícím elementem byla pryžová obruč kola, svírána do kuželových přírub. Tato obruč prodělala náročné zkoušky na zkušebním zařízení, než se našlo konečné provedení vyhovující provozu. Velkým zatěžovacím účinkům kola odvozeným od dopravní rychlosti a horizontálních rázů docházelo totiž k přehřívání pryžové obruče, tvořily se plynové bubliny a docházelo k jejich protrhnutí a destrukci. Rovněž pokračovaly zkoušky jakosti pryže, která musela mít dobré jak pružící schpnosti, tak provozní otěruvzdornost. Výsledkem zkoušek bylo nalezení vhodné pryže a rozložení teplot v obruči provedeno pomocí dvou kovových kroužků, které byly vhodnější než p ů vodní drátěné výztuhy. Poslední 1 Ing. Zdeněk Ecler,
In text/plain format

Archived Files and Locations

application/pdf  590.4 kB
file_543k75lbbva4bfqxaig3dte3xe
www.sjf.tuke.sk (web)
web.archive.org (webarchive)
Read Archived PDF
Archived
Type  article-journal
Stage   unknown
Work Entity
access all versions, variants, and formats of this works (eg, pre-prints)
Catalog Record
Revision: e6ffef2a-213c-4020-a453-9cbb2e6ed238
API URL: JSON